V poslední době se stále častěji mluví o kometě s označením C/2001 Q4 Linear, která v příštím roce dosáhne jasnosti přibližně 1 – 3 mag. a bude v dobré poloze pro pozorovatele na severní polokouli. Ve stínu této vlasatice nicméně neprávem zůstává jiná kometa 2P Encke, která bude mít koncem letošního roku velmi příznivý návrat s velkým přiblížením k naší planetě zřejmě dosáhne jasnosti kolem 5.5 mag.
Na začátek si však zopakujme něco z historie této komety. Jedná se o krátkoperiodickou kometu s nejkratší známou dobou oběhu – pouhé 3.3 roku. Poprvé byla pozorována v lednu 1786 Pierrem Machainem z Paříže, aby byla později znovuobjevena v listopadu 1795 K. L. Herschelovou v anglickém Buckinghamshire a nezávisle na ní dalšími pěti astronomy z Francie a Německa. Avšak až čtvrtý objev J. L.Ponse z listopadu 1818 napomohl tomu, aby o rok později zjistil německý astronom Johann. F. Encke její netypicky krátkou periodu. Vlasatice se tak stala jednou z mála komet nenesoucí jméno po svém objeviteli. Od této doby byla pozorovatelná při každém ze svých celkem 58 návratů s jedinou výjimkou v roce 1944. Její pohyb ale není úplně pravidelný, v letech 1819 - 1927 se její oběžná doba zkrátila dokonce o tři dny. Díky tomuto zjištění byl objeven raketový efekt kometárního jádra, jež zapříčinil zkrácení oběžné doby. Ve skutečnosti jde o plyny uvolňované z povrchu kometárního jádra, které v důsledku rotace proti směru oběhu kometu brzdí.
Časem byly s kometou Encke ztotožněné některé meteorické roje (například Tauridy) a několik asteroidů na stejné dráze. Zajímavostí je i podobnost dráhy s Tunguzským meteoritem, kterou zveřejnil slovenský astronom Kresak. Encke je zkrátka vedle Halleyovy komety nejlépe známá kometa, a to především díky své rekordně krátké periodě.
A jak vypadaly její minulé návraty? V roce 1994 dosáhla 7.0 mag. a byla proto velmi dobře pozorovatelná večer na severní obloze. Pak přišly bohužel pro nás dva nepříznivé návraty. V roce 1997 se kometa přiblížila na 0.19 AU k Zemi (což je v „normálních“ mírách 28 500 000 km) a dosáhla 6.5 mag. Než se ale dostala z jižní na severní oblohu, její jasnost hluboko klesla na 14mag. Roku 2000 měla kometa malou elongaci, dosáhla jen 9 mag. a od nás byla pozorována jen sporadicky. Jak je vidět, Encke má příznivý každý třetí návrat a tak je možnost pozitivních pozorování prodloužena na 10 let dopředu.
Jak bude kometa vypadat letos? Měla by dosáhnout v maximu přibližně 5.5 mag, avšak pozorovatelnost bude více ovlivňovat snižující se elongace a výška nad obzorem. 25. října projde kometa necelé 2° od galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy. Počátkem listopadu, kdy vstoupí do souhvězdí Ještěrky (kometa bude kolem půlnoci v zenitu), by měla dosáhnout jasnosti kolem 10 mag. Pak 17. listopadu projde souhvězdím Labutě a vstoupí do sousední Lišky.V té době se Encke nejvíce přiblíží k Zemi (0.219 au), její jasnost stoupne na 8.5 mag s elongací 87°. Kometa bude mít stále ještě vzdálenost od Slunce přes 1 AU a do perihela jí bude zbývat jeden a půl měsíce. Poté projde souhvězdím Šípu a kolem 25. listopadu překročí hranici do souhvězdí Orla a později ještě do souhvězdí Herkula. Dál si to už namíří k Slunci a 4. prosince v souhvězdí Hadonoše dosáhne elongace 29° a jasnosti 7 mag. Její pozorovatelnost končí kolem 10. prosince při jasnosti 6.5 mag a po průchodu perihelem se kometa Encke objeví na jižní obloze.
Update
