18. října odstartoval z kosmodromu Bajkonur zatím poslední let vesmírné lodi Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici.
Mise byla pojmenována po slavném španělském spisovateli Migueli de Cervantes. Důvodem pro tento název bylo značné přispění španělské vlády při uskutečňování mise. Evropská vesmírná agentura ESA, v rámci dohody s Rosaviakosmosem, může v současné době vysílat jako třetího člena posádky Sojuzu svého astronauta.
Mise Cervantes se tentokrát účastnil španělský astronaut Pedro Duque. Ten byl letovým inženýrem mise a také se aktivně podílel na pilotovaní a připojování Sojuzu ke stanici. Mise Cervantes je již druhým letem s evropským astronautem na palubě Sojuzu. První se odehrála v říjnu 2002 s astronautem Frank De Winne z Belgie.
Hlavním úkolem mise byla výměna stálé posádky stanice a dopravení nové záchranné lodi. Expedice 7, ve složení Ed Lu a Yuri Malenchenko, strávila na stanici již šest měsíců a tak muselo dojít k její výměně.
Sojuz TMA-3 odstartoval z Kazachstánu 18. října v 7:38 SELČ a na palubě nesl tříčlennou posádku. Astronauta a velitele Expedice 8 Michaela Foale, kosmonauta a druhého člena Expedice 8 Alexandera Kaleri a astronauta ESA Pedro Duquea.
Po dvoudenním letu se ke stanici připojili 21. října v 9:16 SELČ a Duque se tak stal již šestým Evropanem, který kdy vstoupil na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Druhým úkolem mise Cervantes bylo provést experimenty ESA. Během osmidenního pobytu byl Duque zodpovědný za celkem 24 experimentů z biologie, přírodních věd, pozorování Země, vzdělávání a dalších. Většina z nich byla sponzorována španělskou vládou.
"Cesta do vesmíru není něco co by jste dělali každý den," řekl Duque. "Takže míním naplno využít každou minutu a provést všechny experimenty jak nejlépe to dovedu. Jsem hrdý, že mohu reprezentovat skoro 40 milionů španělských občanů."
Mise Cervantes byla úspěšně zakončena 28. října, kdy loď Sojuz TMA-2 dopadla do Kazašské stepi v 3:40 SEČ. Všechny experimenty byly úspěšně zakončeny a jejich výsledky dopraveny na Zem.
Během svého pobytu ve vesmíru si Pedro Duque psal deník, jehož překlad vám nyní přinášíme. Dozvíte se z něj mimo jiné, jestli ve vesmíru fungují obyčejné propisovačky, jaké to je pozorovat z lodi Sojuz polární září, jak je obtížné, pro nováčka, pohybovat se ve stavu beztíže, jak se orientovat ve všem tom vybavení a jaké to asi je probudit se do potemnělé a tiché Mezinárodní vesmírné stanice.
První díl
