Týden s Vesmírem

Měsíční návštěvy

Sobotní a nedělní večery nabídly nádherný pohled na dva nejjasnější objekty viditelné po západu Slunce. Byly jimi srpek Měsíce a jasná Venuše. Měsíc bude nyní pokračovat ve své pouti. V pondělí jej můžeme zastihnout zhruba uprostřed mezi Venuší a Marsem.

Měsíc mezi Venuší a Marsem 26. 1. 2004, Zdroj: Cartes du Ciel

V úterý zastihneme Měsíc 7 stupňů od Marsu a ve středu ještě o půl stupně blíže. Až se podíváte na Mars, zkuste si představit ten blázinec, který kolem něj v minulých týdnech nastal. Představa sondy kdesi tam na té červenavé „hvězdičce“ je téměř nemožná, nemyslíte?

Měsíc a Mars 27. a 28. ledna 2004, Zdroj: Cartes du Ciel

Tento týden skýtá ideální podmínky pro pozorování přeletů této nejjasnější „družice“. ISS se k nám v ideálním případě, tedy pokud přelétá přímo nad hlavou, může přiblížit až na vzdálenost asi 375 km. (Např. 27. a 31. ledna to bude 382 km). V tabulce najdete přehled nejzajímavějších přeletů. Časy by měly přibližně odpovídat celé ČR (na západě -0,5 min, na východě +0,5 min). Informace: http://www.heavens-above.com. Vzhledem k tomu, že 29. ledna startuje k ISS nákladní loď Progress, bude zajímavé zkusit si při přeletech ISS všimnout i druhé, slabší hvězdičky (asi 3 mag) ve stejné dráze. Odstup může být několik minut, ale mohou být vidět i obě dvě najednou.

V posledních týdnech se ukazuje, že tato kometa opět zjasnila o něco více, než se očekávalo a není vyloučena maximální jasnost kolem 0 mag. Naše smůla je, že v té době ji nebudeme moci na severní polokouli pozorovat. Zkusme to ještě nyní, než ji přezáří Měsíc. Má asi 7,5 mag, koma je lehce protáhlá a na snímcích CCD kamer je vidět i krátký, asi 20´ dlouhý ohon.

Mapka poloh komety C/2002 T7 (LINEAR), Zdroj: SkyMap7Demo

V souhvězdí Blíženců nezapomeňte na Saturn, jehož prstence jsou stále pěkně rozevřené. Zkuste jej sledovat několik týdnů a povšimněte si změn jeho polohy vůči jasným hvězdám tohoto souhvězdí.

V následujících týdnech lze ve večerních hodinách nejlépe obdivovat jedna z nejhezčích souhvězdí na obloze na čele s Orionem. Zkuste se na chvíli projít mrazivou nocí, brodit se sněhem a užívejte si zimy.

1. února 2004 tomu bude rok od nešťastného návratu Columbie zpátky na zem. Tento den nám opět připomene, že let do vesmíru není pro člověka zcela běžnou událostí a nese s sebou větší riziko, než si mnozí byli ochotni připustit.
Uvolněná tepelná izolace byla nakonec shledána jako hlavní viník nehody, když poškodila náběžnou hranu křídla a tudy poté pronikal horký vzduch. Proto byla přijata pro další lety raketoplánů nová bezpečnostní opatření. V první řadě se jedná o řadu vylepšení na samotném STS, ale změnou je také to, že raketoplány budou nyní smět létat pouze k ISS a to ještě tehdy, když bude k dispozici další raketoplán schopný záchrany. Posádka by pak počkala na ISS. Všechny lety byly tedy pozastaveny, ale již dnes jsou známy posádky budoucích misí. Snad někdy koncem letošního roku to bude mise STS 114. Více informací je na webu KSC.

Nemohu nevynechat to, co prožíváme právě v těchto dnech. I přes drobné neúspěchy jsem fascinován dosavadním průběhem misí k Marsu. Na oběžné dráze Marsu pracují tři družice (americké Mars Global Surveyor a Mars Odyssey, evropská Mars Express). Došlo k třem pokusům o přistání na povrchu (evropský Beagle 2 se neozývá, americké rovery Spirit – vynikajících prvních 20 solů, nyní problém se software – a Opportunity, která dosedla 25. 1. ráno).

Dění na Marsu se věnuje mnoho zpravodajských serverů. V angličtině např. server JPL: http://www.jpl.nasa.gov/index.html, novinky z tiskovek najdete např. na SpaceFlight Now: http://www.spaceflightnow.com.