Měsíc zakryje Jesličky

V pátek 20. října krátce před jedenáctou hodinou večerní se nad východní obzor vyhoupne couvající srpek Měsíce. Přímo na hranici světla a stínu snadno rozeznáte i malým loveckým dalekohledem krátery Plato, Eratosthenes a Clavius. Zapadající Slunce nám také vykreslí úžasné tvary jednoho z nejkrásnějších kráterů -- Koperníka, který se přímo nabízí k prohlídce velkým dalekohledem. Můžete v něm spatřit terasy na vnitřních stěnách jeho valů a rovněž množství sekundárních kráterů, rozprostírajících se kolem něho v úchvatných vějířích.

Noc z pátku na sobotu nám však kromě podívané na krátery nabídne i celou řadu zajímavých zákrytů hvězd. Vlivem oběhu Měsíce kolem Země se totiž náš soused neustále pohybuje po pozemské obloze -- za jednu hodinu se posune o svůj průměr směrem k východu. Při této věčné pouti zakrývá všechny hvězdy, které se mu směle postaví do cesty. Mezi tyto "ohrožené" objekty s nimiž se může kotouč Měsíce setkat, přitom nepatří pouze hvězdy ale i Hrstka otevřených hvězdokup. Mezi nejnápadnější hvězdokupy, kterým na rozdíl od mnohých jiných neubere na kráse ani oslnivý měsíční svit, patří hvězdokupy Jesličky (M 44) v souhvězdí Raka a Plejády (M 45) v souhvězdí Býka. Právě prvně jmenovanou hvězdokupu se Měsíc rozhodl v noci z pátku na sobotu zakrýt.

Pozorování takového úkazu je skutečně vzrušující podívanou. Není přitom zapotřebí žádný velký dalekohled, důležité však je, aby váš optický přístroj byl upevněn na stabilním stativu. V jiném případě můžete zákryt, jenž je dílem okamžiku, promeškat. Úkazy toho typu jsou samozřejmě nejlépe pozorovatelné na noční, neosvětlené straně měsíčního disku, kde neruší jeho silný svit. Vzhledem k sobotní fázi ubývajícího Měsíce, však všechny nápadné zákryty nastanou na jeho okraji, který míří směrem k západu. Znamená to, že budeme pozorovat převážně výstupy hvězd zpoza jeho disku.

Pokud nechcete takový náhlý okamžik nepromeškat, musíte alespoň přibližně znát místo, kde se má příslušná hvězda objevit. K tomu slouží tzv. rohový úhel (CA -- cusp angel). Je to úhel místa zákrytu, měřený od nejbližšího okraje měsíčního srpku. Úhel je obvykle severní (N) nebo jižní (S), avšak blízko úplňku může být i východní (E) nebo západní (W).

Protože časy a místa jednotlivých zákrytů závisí na zeměpisné poloze vašeho pozorovacího stanoviště, najdete v naší tabulce orientační přehled okamžiků jak pro Prahu, tak pro Valašské Meziříčí.

Sobotní představení z Jesličkami nám dokonce nabídne i tzv. tečné zákryty. Nastávají tehdy, nachází-li se pozorovatel přímo na okraji měsíčního stínu, který "vrhá" zakrývaná hvězda. Může se stát, že vás stín zcela mine a vy jen pozorujete, jak se hvězda proplíží kolem okraje měsíčního disku, nebo naopak uvidíte běžný zákryt, kdy se hvězda nejprve schová a po určité době se objeví na opačné straně Měsíce.

V případě, že se však nacházíte přímo na hranici, můžete vidět, jak hvězda "kopíruje" terénní nerovnosti povrchu Měsíce a v závislosti na tom se postupně vstupuje a vystupuje. V případě Jesliček dojde v sobotu hned ke třem tečným zákrytům. V jednom případě se jedná o velmi nadějný úkaz, neboť zakrývaná hvězda bude poměrně jasná (6,4 mag). Dojde k němu zhruba ve dvě ráno letního času a stín se v tomto případě promítne přibližně na spojnici Valašské Meziříčí -- Brno. Zkuste to tedy, možná budete mít štěstí! Pohled z okna na zcela zataženou oblohu mi sice moc optimismu nedodává, ale určitě by byla škoda, kdybychom tento zajímavý úkaz promeškali.