Vyškovské novoluní: den třetí

Třetí den chaosu. Všechny romantické ideály se rozplynuly jak oblaka na obloze. Svět už nikdy nebude stejný. Slunce vyvrhuje do okolního prostoru tuny žhavé plazmy. Konec světa se blíží, i když se tomu jen s těží dá uvěřit. Dravá zvěř je nakrmena. Viděl jsem motýla.

Kocourek nese jméno po Edwinu Hubbleovi a kočička po princezně Leia Organo Solo, hrdince z Hvězdných válek. Někomu to může připadat vtipné. Turbulence v atmosféře rozmazává obrazy hvězd. Parametrizujeme neznámé a počítáme složité integrály. Když výsledek sedí s naším toužebným očekáváním alespoň řádově, tváříme se spokojeně. Připojit kabel do počítače, druhý konec do kamery a spustit sérií expozic. Data, která nikdo nikdy nezpracuje.

IMG_7446

Přibyla další tlustá Kočka. Co to sakra meleš vořechu. Na večeři budou zase špagety. Na obloze dějí se věci, ale nikdo se už nedívá. Všechno si nahráváme a ukládáme. Když se v astronomii začaly používat počítače, zmizela z ní veškerá romantika. Už žádné sezení u dalekohledu a koukání na hvězdičky. Malovaní mlhovin, galaxií a hvězdokup. Odhadování jasnosti proměnných hvězd a vynášení světelných křivek na milimetrový papír a šoupání s logaritmickým pravítkem.

Stáhni data, zpracuj data, odešli data. Opakuj. Zadat příkaz, kliknout. Kolik váží bílý trpaslík? Co já vím? Jen že nevím nic a chtěl bych nevědět ještě víc. Všechno je to tak daleko. Jenom vlaky jezdí blízko. Z druhohor do Zoo, z Brna do Bohumína a zpět. Kdo sem chodí zalévat kytky v květináčích na schodech? Na snímcích z družice, vidíme naši planetu v přímém přenosu. Vidíme umírat hvězdy i rodit se nové.

Slunce zapadá, ochlazuje se. Notebook hřeje do klína a vrní, když ho hladím proti srsti prsksá, víno se chladí v lednici. Kočky spaly celý den, v noci byly asi na lovu myši. Kde mám myš? A-ha na druhém monitoru. Můžeš to prosím ztišit. Už mě z toho třeští hlava. Střepy prý nosí štěstí.